Mgr. Eva Šrotová
- Podrobnosti
- Kategorie: Kandidátka
- Zveřejněno 27. 8. 2014 18:12
- Napsal TOP 09
Jmenuji se Eva Šrotová. Do města Prostějova jsem se přistěhovala v roce 1977, tedy ve svých dvanácti letech. Po ukončení základní devítileté školní docházky jsem vystudovala Střední zdravotnickou školu a nastoupila ve „staré nemocnici“, jako zdravotní sestra. Protože jsem vždy chtěla studovat střední ekonomickou školu, ale opakovaně jsem nebyla přijata pro nesprávnou politickou orientaci mých rodičů, přihlásila jsem se k dalšímu studiu na dvouleté pomaturitní studium, které jsem následně úspěšně zakončila, a začala pracovat na České poště nejprve jako pracovnice u přepážky, později jako účetní. V tu dobu, kdy jsem již měla tři děti a začala se zajímat o jiné možnosti pracovního uplatnění, jsem využila nabídku pracovat v nově vznikající zdravotní pojišťovně Rezapo, na pobočce v Prostějově. V roce 1995, kdy v důsledku legislativních změn došlo k redukci zdravotních pojišťoven a zrušení pobočky, jsem nastoupila na Okresní správu sociálního zabezpečení, kde pracuji dodnes. V průběhu tohoto zaměstnání jsem vystudovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně s titulem bakalář a následně v magisterském studijním programu Ostravskou Filozofickou fakultu v Ostravě, obor Sociální práce s poradenským zaměřením.
V průběhu času jsem město Prostějov vnímala v kontextu s potřebami a zájmy svými a svých nejbližších. Ráda vzpomínám na dětskou knihovnu, která byla umístěna v „zámeckých prostorách“ a měla své kouzlo, pro které jsem ji i se svými dětmi ráda navštěvovala. Rádi vzpomínáme i na společná cvičení rodičů s dětmi v „Sokole“, na která jsme se pečlivě připravovali a v poklusu je stíhali. Nemůžu opomenout Základní uměleckou školu Vladimíra Ambrose, kde jsem absolvovala obor hra na klavír, a kterou navštěvovaly i mé děti. Na perfektní koupání na koupališti „za velodromem“, „v koupelkách“, na oblíbenou Plumlovskou přehradu, kam se obyvatelé Prostějova o prázdninách přesídlovali.
Ve městě Prostějově došlo a dochází k neustálým změnám, což je nejen mnou, vnímáno tu pozitivně, tu méně vstřícně. Příkladem může být doprava, která se řeší v průběhu let opakovaně, od návrhů na zavedení trolejbusové dopravy, až po současné obchvaty, a ne vždy šťastně vyprojektované a realizované kruhové objezdy. Rozrůstá se síť cyklostezek, vysazuje se nová zeleň, opravují se parky, budují a upravují se dětská hřiště a sportoviště. Prostějov je „známý“ také tím, že je zde příliš mnoho obchodních center, která jsou i se svými předimenzovanými parkovišti nevyužitá. Městu by určitě prospělo, kdyby věnovalo více prostoru pro sportovně-relaxační centrum, využitelné po celý rok a dostupné cenově i nabídkou pro obyvatele všech věkových kategorií. Také počet parkovacích míst, hlavně na sídlištích, je bolestí města a měl by být komplexně řešen.
Věcí, které je potřeba řešit, o kterých je třeba diskutovat, je daleko více, a proto jsem se v roce 2010 stala členkou konzervativní a demokratické strany TOP 09, která mě svým programem oslovila natolik, že chci pomáhat při jeho realizaci. Jsem členkou dopravní komise Magistrátu města Prostějova a členkou národní sekce Evropské unie žen pro Českou republiku, která je nadstranickou organizací, s cílem prosazovat zejména rodinná témata a sociální politiku. Myslím si, že není správné odvracet se od problémů, ale že problémy jsou od toho, aby se řešily, vyřešily a posunuly nás dál. Chci, aby město, ve kterém se svojí rodinou bydlím, bylo městem s dobrou komunální a sociální politikou, přívětivé k potřebám svých občanů, aby přijímalo pouze kvalitní investiční pobídky, a dobře nakládalo se svěřenými finančními prostředky. Aby se do našeho města rádi vraceli turisté, a pro obyvatele Prostějova bylo dobrým domovem.
